Za vůní podzimu

17.11.2011

Podél Zlatého potoka, Hedviččiným údolím po naučné stezce Kaňkovy hory, jsme obdivovali zamrzlé vodopády a vnímali krásy podzimní přírody. Na Pekle u Kraskova byla první zastávka s občerstvením – někdo měl housku, sušenku – ale ani řízky nechyběly… Přes Starý dvůr nás vedla cesta do Podhradí a na Lichnici. A tady jsme se jako kouzlem ocitli v zimním čase – vše bylo krásně ojíněné, bílé – no prostě nádhera. Jen škoda, že vzhledem k mlze, která byla v údolí pod Lichnicí, byla špatná vyhlídka do okolí. Po průzkumu zříceniny hradu a načerpání sil naše kroky směřovaly na „Dívčí skok“ neboli Dívčí kámen, kde jsme se seznámili s pověstí o kruté princezně Miladě, rytíři Jetřichovi a diamantových hřebech na podkovách koní rytířů… Další našeho putování – směr Lovětín – byl už zase ve znamení podzimu. A což teprve cesta Lovětinskou roklí dolů podle potoka – to bylo něco !! Tady jsme už museli dávat pozor na každý krok – stezka plná kamenů zasypaných listím a padlých stromů – byla plná nástrah. Však někteří z nás napočítali až 6 volných pádů k zemi – ale pochvala pro všechny, kteří tuto část cesty zdolali!! A jelikož jsme měli po návratu do Třemošnice do odjezdu vláčku ještě chvíli čas – strávili jsme ji v příjemném prostředí v místní cukrárně. A co dodat ? Jen asi to – že kdo jel – určitě nelitoval. Tož zase příště ahooooj. Naďa.